Běloruština je slovanský jazyk, který společně s ruštinou, ukrajinštinou a rusínštinou patří do východoslovanské skupiny. Všechny výše jmenované jazyky tvoří nejblíže příbuznou skupinu slovanských jazyků. V mnoha ohledech představuje běloruština přechod mezi ruštinou a ukrajinštinou. S ruštinou má společné zejména takzvané akání, tedy vyslovování samohlásky „o“ v nepřízvučných slabikách jako „a“.

Bělorusky mluví asi 7,9 milionu lidí v Bělorusku (83,7% obyvatel), nicméně jen asi 3,5 milionu Bělorusů prohlašuje běloruštinu za „jazyk, kterým obvykle hovoří doma“. Běloruské menšiny žijí v okolních zemích. Jedná se hlavně o Rusko (794 000) a Ukrajinu (274 000). Bělorusy najdete také v Polsku, Lotyšsku, Litvě, Kazachstánu, nebo třeba v USA.

Běloruština (stejně jako ukrajinština) má mnoho shodných slov s polštinou a jinými západoslovanskými jazyky (horš – hůř, lepš – lépe, pan – pán). Co se týče nářečí, je běloruština značně diferencovaná. Nářečí se dělí na menší podleskou skupinu (na jihozápadě v Podlesí), která má velmi blízko k ukrajinským nářečím, a hlavní běloruský masiv. Ten se dále člení na tři velké skupiny nářečí: tzv. jihozápadní skupinu, středněběloruská nářečí a severovýchodní skupinu. Všechny tři skupiny se pak dělí na menší. Nářečí přecházejí plynule do ruštiny a ukrajinštiny.

V Bělorusku je běloruština od roku 1990 státním jazykem a od referenda v roce 1995, resp. od roku 1998, kdy byla podle výsledků referenda změněna ústava, sdílí tento status s ruštinou.

Pokud budete chtít přeložit nějaký text z/do běloruštiny, určitě nám zavolejte nebo napište, podmínky dohodneme individuálně.

Zdroje: Wikipedie

GENZOR, Jozef. Jazyky světa: historie a současnost. V Brně: Lingea, 2015. ISBN 978-807-5080-615.