Hospodář, co čeledi nedopřál klid

Byl jeden sedlák a ten nepopřál čeledi chvilku klidu. Jednou postavila hospodyně už časně hrnce na oheň, a když čeleď ráno snědla po krajíci, povídá hospodář: „Sníme rovnou i voběd, aspoň se v poledne nemusíme vracet z pole.“

„Proč ne,“ povídá čeledín, „tak dobrá.“

Tak se dali do oběda. Když dojedli, povídá čeledín: „Tak si dáme i svačinu, ne, ať můžem zůstat na poli celej den.“

„Tak dobrá,“ povídá hospodář, a tak si dali zase krajíc.

„A co kdybysme rovnou snědli i kaši,“ povídá čeledín, „ať to máme za sebou.“

„Pro mě za mě,“ povídá hospodář, tak každej dostal eště talíř kaše.

„Tak šup na pole,“ povídá sedlák, když dojedli.

„To ne, hospodáři,“ povídá čeledín, „to by nešlo. Já jsem zvyklej po kaši rovnou zalehnout, tak já teď jdu rovnou do pelechu. Dobrou noc, hospodáři, dobrou hospodyně, pěkně se vyspěte.“

Dirk Shuurman (Broek in Waterland), 1902

Zdroj: DE JONG, Eelke a Cornelis BAKKER. Bludný bruslař: Pověsti a báchorky z Nizozemska a Flander. Praha: Argo, 2005. ISBN 80-7203-652-1.