Francouzština

Francouzština je jazyk lásky a diplomacie.

Francouzština je západorománský jazyk, což značí, že má svůj původ v latině a v období Říma. Z Itálie se románské jazyky rozšířily skoro do všech oblastí, kterým někdy v minulosti po delší dobu vládla římská republika, případně římští císaři.

Francouzsky mluví samozřejmě obyvatelé Francie (63,3 milionu), nicméně mateřským jazykem je také pro obyvatele valonské části Belgie, románského Švýcarska, malé části Itálie a Monaka. Mimo Evropu mluví francouzsky lidé ve francouzské části Kanady, přibližně 2,5 milionu obyvatel USA, obyvatelstvo Haiti, některých ostrovů Malých Antil, Francouzské Guyany a Réunionu. Francouzsky mluví celkem 146 milionů lidí a počtem mluvčích jí patří třetí místo mezi románskými jazyky (po španělštině a portugalštině).

Přízvuk ve francouzštině je dynamický a vždy připadá na poslední slabiku. Přízvukovou jednotkou nicméně není slovo, ale skupina slov. Důležité gramatické funkce plní členy, které jsou ukazateli rodu a čísla, a předložky, které vyjadřují pádové významy. Systém slovesných časů je mnohem bohatší než v češtině. Francouzština rozlišuje šest minulých časů (passé composé, imparfait, plus-que-parfait, passé simple, passé antérieur a passé récent), jeden přítomný a tři budoucí (futur simple, futur antérieur a futur proche). V běžné francouzštině se však používají jen některé z nich.


Jistou zajímavostí francouzštiny je její systém číslovek, který není úplně založen na desítkové soustavě. Např. číslovka „sedmdesát“ není odvozena z číslovky „sedm“, místo toho se řekne „soixante-dix“, tedy doslova „šedesát deset“. Doslovný překlad osmdesátky je „čtyři dvacítky“, 92 se řekne „čtyři dvacet dvanáct“, 99 potom dokonce „čtyři dvacet deset devět“. Tento tradiční systém se ale v některých oblastech zpravidelňuje. Výjimkou jsou čísla končící na jedničku, která se připojuje spojkou ''et'' (vingt et un). Původ tohoto systému není jednoznačný. Může se jednat o pozůstatek historického počítání (podobně jako české pár, půltucet, tucet, veletucet, kopa). Může se ale také jednat o důvod ten, že výrazy septante (70), huitante (80) a nonante (90) zní podobně jako jiné číslovky a může dojít k záměně.

Před druhou světovou válkou (a v podstatě v celém období novověku) byla francouzština diplomatickým jazykem a jedním z nejdůležitějších mezinárodních jazyků. Ačkoliv ji z těchto pozic vytlačuje angličtina, stále s v mnoha částech světa používá jako druhý jazyk.

Seznam slov přejatých z francouzštiny do češtiny by zaplnil několik stránek. Proto jen namátkou můžeme vybrat pár zajímavých, jako je například baterie, beton, kabriolet, kulisa, paleta, pasažér, retardér, román, sonda, vizitka, žonglér nebo žurnalista. Mnohá přejatá slova natolik zdomácněla, že si vlastně ani neuvědomujeme, že k nám pronikla z nějakého cizího jazykového prostředí. Tak například všechna podstatná jména v následujících dvou souvětích mají svůj původ ve francouzštině.

Během mé brigády v hotelu jsem chtěl udělat kariéru, nicméně nebyla to má parketa a hotel ani nebyl na té správné adrese. V hotelu měl portrét každý jeho šéf, ale kdyby tam přišla kontrola, všechna paráda by ihned skončila.

Francouzština je jedním z šesti oficiálních jazyků OSN a jedním z 24 oficiálních jazyků Evropské unie.

 

Překlady z francouzštiny a do francouzštiny provádí Agentura GERMA s lehkostí nadýchaných makronek. Pokud o překlad z francouzštiny máte zájem,určitě se na nás obraťte. Zhotovíme ho rychleji než by zručný pekař zvládl upéct křupavou bagetu.

germa@germa.cz +420 604 273 307